Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Po kom ty děti jsou?

Podobná otázka mě napadla nedávno. Omývala jsem právě radostně jásajícímu miminku zadnici pod tekoucím proudem vody, když se mezi dveřmi koupelny zjevila prvorozená, jež si do té doby nadprůměrně tiše a klidně vystřihovala u svého stolečku ze Sluníčka vláčky.

  Vystřihování je její oblíbená činnost. Při manipulaci s nůžkami je zhruba stejně zručná jako já, takže vystřihování postrádá nezbytnou preciznost a výsledek obvykle bývá poněkud tristní. Agátu však netrápí, že místo vláčku nastříhá řezanku, baví se hlavně samotným procesem vystřihování, nikoliv pohledem na finální produkt. Náš malý filosof zřejmě usoudil, že cesta je cíl. 

  Agáta pozoruje mou činnost a radí mi, kterak správně očistit kojence od výměšků. Pak mi mezi řečí sdělí, že si nemůže učesat culíky. Soustředěna na manipulaci s dětskou sedinkou nepochopím její sdělení. Upřesní tedy, že má krátké vlásky. Souhlasím s ní, vlásky nemá dlouhé, původně chlapecký sestřih jí teprve dorůstá, aby mohla nosit své oblíbené sponky a gumičky.  

   Když Agi neuspokojí má nedostatečná reakce, sděluje mi naléhavě, že stříhala.  

   „Ano, miláčku,“ bručím chápavě, „stříhala jsi vláčky.“ 

  „Stříhala,“ souhlasí Agáta spokojeně. „Vlásky,“ dodá. 

  „Vláčky,“ opravím ji nepřítomně, ale přesto mi pohled mimoděk sjede k její hlavě. Leknutím málem upustím mimino do výlevky. Agáta skutečně stříhala vlásky. Na několika místech má na hlavě lysiny.  

  „Maminko, ty pláčeš?“ ptá se starostlivě.  

  Lomím nad ní rukama a tážu se, co ji to posedlo.  

  „Chtěla jsem mít vlásky jako maminka,“ odvětí nevinně. Proti této dětské logice nemohu nic namítat. Smetu náhodně poházené pramínky světle hnědých kadeří a chopím se strojku na stříhání vlasů. Sjednotíme s dcerou účes. Vypadáme jako dva uprchlíci z trestnice. Můj muž před námi pro jistotu schová střihací strojek i nůžky. 

  Po kom jenom jsou? Kdybychom jim dali indiánská jména, nazývali bychom je Velkou uřvanou a Malou uřvanou. Anebo by se prostě mohly jmenovat Dvě zrcadla. Vidím se v nich. Ve chvílích, kdy mě vytáčejí do běla, kdy se vzteky zakusuji do nohy od stolu a drásám nehty linoleum, si uvědomuji, že urputný svit v jejich očích je odrazem mého vlastního pohledu.  

  Dohánějí mě k výbuchům nepříčetnosti a vláčejí mě temnými propastmi zoufalství. Tím, jak jsou mi podobné. Tím, jak proti mně používají moje vlastní zbraně. Napodobují dokonce i moje gesta a mimiku. Karin už jako nemluvně uměla sarkasticky povytahovat koutek rtů. A prvorozená Agáta svede takový uražený škleb, že z něj člověku trne až v patách. 

  Děti mi odhalují moje vlastní slabiny. Večer mi Agáta způsobí náběh na srdeční záchvat, když u stříhání nehtů tvrdí, že ji jen samotný dotyk nůžek na neživé rohovině bolí. Vysvětluji jí, že v nehtu nejsou žádná nervová zakončení, tudíž nehet nemůže, prostě nemůže bolet. A už vůbec ne u stříhání. Agáta se hystericky rozpláče a obviní mě z kruté nelidskosti. Nadutě opáčím, že život vyžaduje trochu statečnosti, vrazím jí své koleno mezi lopatky, zkroutím jí ruku za záda a pokračuji v manikúře.  

  Ráno jdu k zubařce. Roztřeseným krokem se potácím do ordinace a hlasem tenčím než průvan pode dveřmi se dožaduji narkózy. Lékařka mne ujišťuje, že zub, jemuž se dnes budeme věnovat, je již zbaven citlivosti, neb je mrtvý a nemá nervy. A mrtvý zub prostě bolet nemůže. Se slzou v oku slevím z požadavku celkové anestézie a hrdinně požádám o lokální umrtvení. Mrtvý nebo živý zub, mě bolí už jen když na zubařském křesle otevřu ústa. Zubařka mi vyhoví. Naštěstí vynechá jakékoliv poznámky o tom, že statečnost je ctností. 

  Často od dětí očekáváme, že budou takové, jací bychom si my sami přáli být. Ale možná bychom měli většinu očekávání přesunout spíše směrem k sobě. A na potomky uplatnit více tolerance. Vždyť pokud nám zrovna hrají na nervy jak na struny citery, je dobré si připomenout, po kom ty děti vlastně jsou? No přece po nás. 

Autor: Gabriela Chrastilová | středa 8.7.2009 20:10 | karma článku: 28,05 | přečteno: 4628x
  • Další články autora

Gabriela Chrastilová

Být jako vakovlk

Onehda jsem zase u dopolední kávy (která je součástí složitého procesu ranní resuscitace) pročítala články na netu (byly doby, kdy jsem se oživovala četbou beletrie, ale od té doby, co mám děti, mi pomřelo značné množství mozkových buněk a moje záliby se poněkud zjednodušily). A narazila jsem na jeden poměrně zajímavý o vymřelých živočišných druzích (chudáci, co dopadli stejně jako ty moje neurony).

28.8.2011 v 8:00 | Karma: 14,29 | Přečteno: 1741x | Diskuse| Ostatní

Gabriela Chrastilová

Hlavně přirozeně

Poměrně často se setkávám názorem, že takzvaný „přirozený porod“ (a jeho ještě o mnoho zvrhlejší a nebezpečnější mutace domácí porod) je jakýmsi voláním po návratu do časů dávno minulých, že je aktivitou, která v moderní společnosti nemá své místo, a že je to prostě úplná pitomost chtít se vrátit do časů našich bab a prabáb, odkázaných při slehnutí toliko na pomoc bab (porodních).

17.8.2011 v 16:44 | Karma: 13,74 | Přečteno: 1844x | Diskuse| Ostatní

Gabriela Chrastilová

Jak se budu jmenovat?

Je tomu již třiatřicet let, co moje máti vybírala jméno pro svoje očekávané dítě. Rodinná historka traduje, že maminka byla celé těhotenství přesvědčená, že pod srdcem nosí miminko mužského pohlaví. A tak se i její myšlenky točily kolem jmen pro chlapce. Měla jsem být Ondřej nebo Filip. Maminka byla natolik soustředěná na očekávaného syna, že z hlavy úplně vytěsnila jinou možnost, tedy že by se jí narodila holčička.

16.8.2011 v 19:25 | Karma: 15,90 | Přečteno: 1791x | Diskuse| Ostatní

Gabriela Chrastilová

Jak jsem se (ne)stala spisovatelkou

Psaní je magie, stejně jako kterékoli jiné umění je to živá voda. A voda je zadarmo. Tak pijte. Pijte, co hrdlo ráčí. (Stehen King, O psaní).

6.7.2010 v 19:30 | Karma: 14,55 | Přečteno: 1627x | Diskuse| Ostatní

Gabriela Chrastilová

Pět metrů krásy

Jsem nepoučitelná. Sotva jsem se zbavila šátku na nošení dětí a spolu i s ním nutnosti šktrit se na pruhu látky, začala jsem koketovat s myšlenkou na další zavinování do pruhu textilie.

16.3.2010 v 13:30 | Karma: 24,54 | Přečteno: 2657x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny

17. května 2024  14:16

Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...

Gaza jako Vietnam? Demokratům při sjezdu hrozí opakování nepokojů z roku 1968

18. května 2024  20:43

Studentské protesty proti americké podpoře Izraele rozvířily v USA debaty o tom, jak by mohlo...

V neděli očekávejme silné bouřky. Hrozí kroupy a také přívalové deště

18. května 2024  11:19,  aktualizováno  20:14

Přímý přenos Sobotní bouřky zasáhly Moravu a jihovýchod Čech, v neděli se předpokládá rozsah na celé Česko,...

Okřídlený sebevrah má odstrašit Čínu. Tchaj-wan pokukuje po minidronech

18. května 2024

Premium Tchaj-wan v posledních letech posiluje svoji armádu v reakci na opakované provokace čínské armády....

Klitoris do učebnic patří. Porno může být i prospěšné, říká psycholožka

18. května 2024

Premium Se sledováním porna má zkušenost přibližně 8 z 10 Čechů, říká čerstvý výzkum společnosti CZECHSEX....

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

  • Počet článků 27
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2722x
Matka, manželka, kynoložka, kočkomilka, buddhistka, sympatizantka normálního porodu, sáríholička, nadšená divačka bollywoodské kinematografie. Autorka knih pro maminky (Agáta a já, Eroika 2008) i pro ostatní lidi a ne-lidi (Smrtí život začíná, Jota 2010). Spoluautorka knihy Bonding - porodní radost (DharmaGaia, 2011).
Publikuji i články pro časopisy (Máma a já, Děti a my) a zahlcuji Síť.
Více čtení o mně a ode mě na www.gaurichrastilova.cz