Po kom ty děti jsou?
Vystřihování je její oblíbená činnost. Při manipulaci s nůžkami je zhruba stejně zručná jako já, takže vystřihování postrádá nezbytnou preciznost a výsledek obvykle bývá poněkud tristní. Agátu však netrápí, že místo vláčku nastříhá řezanku, baví se hlavně samotným procesem vystřihování, nikoliv pohledem na finální produkt. Náš malý filosof zřejmě usoudil, že cesta je cíl.
Agáta pozoruje mou činnost a radí mi, kterak správně očistit kojence od výměšků. Pak mi mezi řečí sdělí, že si nemůže učesat culíky. Soustředěna na manipulaci s dětskou sedinkou nepochopím její sdělení. Upřesní tedy, že má krátké vlásky. Souhlasím s ní, vlásky nemá dlouhé, původně chlapecký sestřih jí teprve dorůstá, aby mohla nosit své oblíbené sponky a gumičky.
Když Agi neuspokojí má nedostatečná reakce, sděluje mi naléhavě, že stříhala.
„Ano, miláčku,“ bručím chápavě, „stříhala jsi vláčky.“
„Stříhala,“ souhlasí Agáta spokojeně. „Vlásky,“ dodá.
„Vláčky,“ opravím ji nepřítomně, ale přesto mi pohled mimoděk sjede k její hlavě. Leknutím málem upustím mimino do výlevky. Agáta skutečně stříhala vlásky. Na několika místech má na hlavě lysiny.
„Maminko, ty pláčeš?“ ptá se starostlivě.
Lomím nad ní rukama a tážu se, co ji to posedlo.
„Chtěla jsem mít vlásky jako maminka,“ odvětí nevinně. Proti této dětské logice nemohu nic namítat. Smetu náhodně poházené pramínky světle hnědých kadeří a chopím se strojku na stříhání vlasů. Sjednotíme s dcerou účes. Vypadáme jako dva uprchlíci z trestnice. Můj muž před námi pro jistotu schová střihací strojek i nůžky.
Po kom jenom jsou? Kdybychom jim dali indiánská jména, nazývali bychom je Velkou uřvanou a Malou uřvanou. Anebo by se prostě mohly jmenovat Dvě zrcadla. Vidím se v nich. Ve chvílích, kdy mě vytáčejí do běla, kdy se vzteky zakusuji do nohy od stolu a drásám nehty linoleum, si uvědomuji, že urputný svit v jejich očích je odrazem mého vlastního pohledu.
Dohánějí mě k výbuchům nepříčetnosti a vláčejí mě temnými propastmi zoufalství. Tím, jak jsou mi podobné. Tím, jak proti mně používají moje vlastní zbraně. Napodobují dokonce i moje gesta a mimiku. Karin už jako nemluvně uměla sarkasticky povytahovat koutek rtů. A prvorozená Agáta svede takový uražený škleb, že z něj člověku trne až v patách.
Děti mi odhalují moje vlastní slabiny. Večer mi Agáta způsobí náběh na srdeční záchvat, když u stříhání nehtů tvrdí, že ji jen samotný dotyk nůžek na neživé rohovině bolí. Vysvětluji jí, že v nehtu nejsou žádná nervová zakončení, tudíž nehet nemůže, prostě nemůže bolet. A už vůbec ne u stříhání. Agáta se hystericky rozpláče a obviní mě z kruté nelidskosti. Nadutě opáčím, že život vyžaduje trochu statečnosti, vrazím jí své koleno mezi lopatky, zkroutím jí ruku za záda a pokračuji v manikúře.
Ráno jdu k zubařce. Roztřeseným krokem se potácím do ordinace a hlasem tenčím než průvan pode dveřmi se dožaduji narkózy. Lékařka mne ujišťuje, že zub, jemuž se dnes budeme věnovat, je již zbaven citlivosti, neb je mrtvý a nemá nervy. A mrtvý zub prostě bolet nemůže. Se slzou v oku slevím z požadavku celkové anestézie a hrdinně požádám o lokální umrtvení. Mrtvý nebo živý zub, mě bolí už jen když na zubařském křesle otevřu ústa. Zubařka mi vyhoví. Naštěstí vynechá jakékoliv poznámky o tom, že statečnost je ctností.
Často od dětí očekáváme, že budou takové, jací bychom si my sami přáli být. Ale možná bychom měli většinu očekávání přesunout spíše směrem k sobě. A na potomky uplatnit více tolerance. Vždyť pokud nám zrovna hrají na nervy jak na struny citery, je dobré si připomenout, po kom ty děti vlastně jsou? No přece po nás.
Gabriela Chrastilová
Být jako vakovlk
Onehda jsem zase u dopolední kávy (která je součástí složitého procesu ranní resuscitace) pročítala články na netu (byly doby, kdy jsem se oživovala četbou beletrie, ale od té doby, co mám děti, mi pomřelo značné množství mozkových buněk a moje záliby se poněkud zjednodušily). A narazila jsem na jeden poměrně zajímavý o vymřelých živočišných druzích (chudáci, co dopadli stejně jako ty moje neurony).
Gabriela Chrastilová
Hlavně přirozeně
Poměrně často se setkávám názorem, že takzvaný „přirozený porod“ (a jeho ještě o mnoho zvrhlejší a nebezpečnější mutace domácí porod) je jakýmsi voláním po návratu do časů dávno minulých, že je aktivitou, která v moderní společnosti nemá své místo, a že je to prostě úplná pitomost chtít se vrátit do časů našich bab a prabáb, odkázaných při slehnutí toliko na pomoc bab (porodních).
Gabriela Chrastilová
Jak se budu jmenovat?
Je tomu již třiatřicet let, co moje máti vybírala jméno pro svoje očekávané dítě. Rodinná historka traduje, že maminka byla celé těhotenství přesvědčená, že pod srdcem nosí miminko mužského pohlaví. A tak se i její myšlenky točily kolem jmen pro chlapce. Měla jsem být Ondřej nebo Filip. Maminka byla natolik soustředěná na očekávaného syna, že z hlavy úplně vytěsnila jinou možnost, tedy že by se jí narodila holčička.
Gabriela Chrastilová
Jak jsem se (ne)stala spisovatelkou
Psaní je magie, stejně jako kterékoli jiné umění je to živá voda. A voda je zadarmo. Tak pijte. Pijte, co hrdlo ráčí. (Stehen King, O psaní).
Gabriela Chrastilová
Pět metrů krásy
Jsem nepoučitelná. Sotva jsem se zbavila šátku na nošení dětí a spolu i s ním nutnosti šktrit se na pruhu látky, začala jsem koketovat s myšlenkou na další zavinování do pruhu textilie.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Kdo vlastní české firmy. Zahraniční kapitál roste, počet Rusů v čele klesá
Ruský kapitál v českých firmách od invaze na Ukrajinu a s ní spojenými sankcemi klesá, některé...
Měření lebek či nucená převýchova. Sámové podávají svědectví o křivdách
Krádeže území, odebírání dětí na převýchovu nebo pseudovědecké experimenty. To je pouze část...
Záchranka na maratonu ošetřila 52 běžců po kolapsu, do nemocnice museli čtyři
Záchranáři na Pražském mezinárodním maratonu ošetřili 52 běžců, vesměs po kolapsu. Informovali o...
V německém Magdeburgu strhl vichr skákací hrad i s dětmi do Labe
V německém Magdeburgu v neděli poryv větru strhl do Labe skákací hrad, na kterém se bavilo několik...
10 nejčastějších podvodů na internetu: Dokážete ochránit sebe i svou rodinu?
V digitální éře, kde technologie proniká do všech aspektů našich životů, se také zvyšuje riziko podvodů. Od falešných e-mailů a inzerátů až po...
- Počet článků 27
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2722x
Publikuji i články pro časopisy (Máma a já, Děti a my) a zahlcuji Síť.
Více čtení o mně a ode mě na www.gaurichrastilova.cz