Co budu dělat, až moje prsa budou zase jen moje?
Často jsem slýchala dojemné historky, kterak je kojící matka katapultována při výživě svého potomka do nebeských výšin blaha, kterak při ocucávání bradavky dětskými ústy zažívá téměř mystický pocit splynutí duší s miminkem, nebo jak si matka s kojencem při aktu krmení hledí láskyplně z oka do oka a prohlubují vzájemné citové pouto.
Nikdy jsem nic podobného nezažila. Kojení mě nestimulovalo emočně ani eroticky. Neprožívala jsem žádné stavy nadpozemského vytržení. Brala jsem to tak, jako když hladovému strávníkovi naservírujete guláš se šesti a pak si užíváte pohledu na to, jak se cpe, až má boule za ušima. Pomlaskávající dítko zavěšené na mých druhotných pohlavních znacích pro mě bylo uspokojujícím znamením, že jsem „dobře navařila".
Prvorozenou jsem kojila dva roky. Konec mléčné stravy přišel vcelku přirozeně, v době odstavení první dcery jsem už tři měsíce nosila v břiše dceru číslo dvě, a té první prostě mléko s exotickou příchutí těhotenských hormonů přestalo chutnat.
Teď je všechno jinak. Věci se mění. Poprvé po mnoha a mnoha letech nejsem těhotná ani neplánuji otěhotnět. Druhorozené je půldruhého roku a já mám všechny logické a racionální důvody, proč ji odstavit od přísunu mateřského mléka. Ubývá mi zubů. A naopak, přibývá mi šedin. Cítím, jak moje kosti křehnou a klouby tuhnou. Mám abstinenční příznaky na mátový čaj, tvrdý alkohol a zakouřené prostředí.
Dcera už se skoro nekojí. A když už se kojí, tak místo toho, aby sála, kouše mě a sadisticky se směje, když sykám bolestí.
Je čas to utnout. Chápu to. Nedá se nic dělat. Proč ale sentimentálně slzím, když vidím fotku miminka u prsu? Proč hladím druhorozenou po hlavě a štkám žalem, že mi tak rychle vyrostla? Proč si v zrcadle prohlížím svoje ňadra a místo kůže, svalů a tuku vidím dvě lahve s mlékem?
Už si ani nepamatuji, jaké to je. Nebýt těhotná nebo kojící. Cítím, že je čas začít novou etapu, kdy moje tělo bude zase jenom moje. A děsí mě to. Kdo budu? Co budu dělat? Co si jenom počnu se svou nově nabytou nezávislostí? Čím budu pro děti výjimečná, když pro ně nebudu moci udělat něco zvláštního? Utřít zadnici a nudli jim může kde kdo, zajistit pevné zdraví přísunem hodnotného mateřského mléka jsem mohla jenom já.
Asi jsem masochista. Stýská se mi po násilném buzení ze spánku, po zacházení s bradavkami, které by se hodilo do SM salonu, po smutném pomrkávání do lednice s chlazeným bílým vínem...
Nakonec to zvládnu. Trochu si pobrečím, polituji se a půjdu dál.
Smířím se s tím, že děti rostou.
A začnu se připravovat na to, že bude hůř.
Že jednou odejdou a já nebudu mít zpátky jen svoje prsa, ale i svůj život.
Gabriela Chrastilová
Být jako vakovlk
Onehda jsem zase u dopolední kávy (která je součástí složitého procesu ranní resuscitace) pročítala články na netu (byly doby, kdy jsem se oživovala četbou beletrie, ale od té doby, co mám děti, mi pomřelo značné množství mozkových buněk a moje záliby se poněkud zjednodušily). A narazila jsem na jeden poměrně zajímavý o vymřelých živočišných druzích (chudáci, co dopadli stejně jako ty moje neurony).
Gabriela Chrastilová
Hlavně přirozeně
Poměrně často se setkávám názorem, že takzvaný „přirozený porod“ (a jeho ještě o mnoho zvrhlejší a nebezpečnější mutace domácí porod) je jakýmsi voláním po návratu do časů dávno minulých, že je aktivitou, která v moderní společnosti nemá své místo, a že je to prostě úplná pitomost chtít se vrátit do časů našich bab a prabáb, odkázaných při slehnutí toliko na pomoc bab (porodních).
Gabriela Chrastilová
Jak se budu jmenovat?
Je tomu již třiatřicet let, co moje máti vybírala jméno pro svoje očekávané dítě. Rodinná historka traduje, že maminka byla celé těhotenství přesvědčená, že pod srdcem nosí miminko mužského pohlaví. A tak se i její myšlenky točily kolem jmen pro chlapce. Měla jsem být Ondřej nebo Filip. Maminka byla natolik soustředěná na očekávaného syna, že z hlavy úplně vytěsnila jinou možnost, tedy že by se jí narodila holčička.
Gabriela Chrastilová
Jak jsem se (ne)stala spisovatelkou
Psaní je magie, stejně jako kterékoli jiné umění je to živá voda. A voda je zadarmo. Tak pijte. Pijte, co hrdlo ráčí. (Stehen King, O psaní).
Gabriela Chrastilová
Pět metrů krásy
Jsem nepoučitelná. Sotva jsem se zbavila šátku na nošení dětí a spolu i s ním nutnosti šktrit se na pruhu látky, začala jsem koketovat s myšlenkou na další zavinování do pruhu textilie.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Mají rakovinu, metastázy a nic nezabírá. Léčba je, ale pacienty by stála miliony
Premium Muži s metastazující rakovinou prostaty, na kterou už nezabírá jiná léčba, se upínají k poslední...
Zvedneme minimální mzdu o tisíce, drtí predikce Zaorálek
Sociální demokracie, kdysi nejsilnější strana, vypadla ze Sněmovny a teď se snaží proniknout...
Proč se malým Němcům nedaří v matematice. Ve školství nefunguje integrace
Premium Vypadá to, jako by němečtí žáci najednou ztratili schopnost počítat. Podle nové studie německé...
Vyhrajte vstupenky na finále MS v hokeji. Máte jedinečnou šanci s iDNES Premium
Je tady ještě jedna šance, jak získat vstupenky na finále hokejového mistrovství světa! Dvě místa v...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 27
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2723x
Publikuji i články pro časopisy (Máma a já, Děti a my) a zahlcuji Síť.
Více čtení o mně a ode mě na www.gaurichrastilova.cz