Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Pět metrů krásy

Jsem nepoučitelná. Sotva jsem se zbavila šátku na nošení dětí a spolu i s ním nutnosti šktrit se na pruhu látky, začala jsem koketovat s myšlenkou na další zavinování do pruhu textilie.

To, že sárí chybí knoflíčky nebo zip jsem dlouho považovala za zásadní překážku k tomu, abych ho mohla nosit. Navíc jsem se domnívala, že je to druh oděvu, který sluší pouze krásným Indkám, který se nehodí do našeho klimatu a ve kterém bych prostě vypadla divně. Rovněž jsem neměla nijak velkou důvěru v komfort nošení sárí.

Přitom moje první setkání s tímto nádherným oděvem se odehrálo už před mnoha lety a proběhlo vcelku příjemně. V jakémsi přechodném nadšení jsem si pořídila jeden viskózový kousek, více méně správně jsem ho kolem sebe ovinula a pak jsem v něm šla do společnosti. Tím to skončilo. Byla to zkušenost, která mě nijak nepoznamenala, ani kladně, ani záporně. Prostě jsme s indickou módou minuly

Podruhé jsem sárí potkala u kamarádky. Kamarádka v rámci probíhajícího babince všechny přítomné postavila do řady a ovinula nás do tkaniny jak poslušné kokony. Vzpomínám si, že už tehdy jsem chtivě sahala po oranžové, žluté a červené, kamarádka mi však nekompromisně vnutila jakýsi černobílý kousek s tím, že s mou barevnou typologií si nemohu příliš vyskakovat. Moje barevná typologie asi byla v pořádku, ale já sama jsem vypadala jako kostkovaný neforemný pytel. Nechápala jsem, jak se může tvrdit, že sárí krásně vytvaruje postavu. Leda že by měl autor tohoto výroku na mysli geometrické tvary jako třeba kouli nebo kvádr.

Po tomto sáríovém fiasku jsem se rozhodla , že si už nikdy nebudu hrát na princeznu a vydala jsem se na cestu, kterou se mnou následuje tolik mých souputnic na rodičovské dovolené. Vklouzla jsem do uniformy matky z pískoviště (džíny, triko, tenisky), na hlavě jsem si vytvořila účes, o který není nutno pečovat, a utěšovala jsem se, že sice nemám žádný styl, ale zato jsem oděna prakticky a pohodlně.

Úspěšně jsem směřovala k těstovité imidži maminy. Občas jsem se pokusila o neurčitý záchvěv originality, většinou to však nedopadlo podle mých představ. Byla jsem přesvědčena, že někde za všedním zjevem ukrývám cosi lepšího, zajímavého a možná i přitažlivého, ale začínala jsem se smiřovat s tím, že mi není dáno to objevit a ukázat světu.

První lehké ozvěny změny jsem začala pociťovat po druhém porodu. Něco se stalo. Toho rána se u nás v ložnici nenarodila jen moje dcera. Narodilo se i něco, co mi scházelo. Co jsem postrádala tak dlouho, až jsem zapomněla, že mi to chybí. Moje sebevědomí. Poprvé v životě jsem si přišla jako žena. Dokonce i s poporodními kilogramy navíc, s únavou vepsanou pod očima, s mlékem protékajícím přes kojící podprsenku. Tam na tom místě, v tu chvíli, kdy jsem byla sama a sama jsem dokázala, že zvládnu porodit. Že to dokážu bez cizí pomoci. Porodila jsem miminko a porodila jsem i svou ženskost.

Nešlo to ráz naráz, ale krok za krokem jsem zjišťovala, že být ženou je zábava. Že si to můžu užít.

A v tomto rozpoložení se odehrálo moje třetí setkání se sárí. Konečně jsem byla připravená. Tentokrát to byla vášeň, co zahořela jasným plamenem.

Nechala jsem všechny teorie o barevném ladění stranou a jala jsem se používat srdce a intuici. Ke svému bledému evropskému obličeji jsem kladla výrazné oranžové a sytě růžové odstíny. A vypadalo to kupodivu dobře. Lépe, než jsem čekala. Já, která jsem se styděla jít na koupaliště v plavkách, jsem koketně odhalila kus břicha. A líbilo se mi to. Moc se mi to líbilo. Do uší jsem si nasadila výrazné náušnice a oči jsem si obtáhla černou tužkou. Možná jsem nevypadala jako bollywoodská star, možná jsem nedosahovala ani krásy běžné indické venkovanky, ale ten pocit stál za to. Vlála jsem a vznášela jsem se a dokonce jsem si u toho ani nešlapala na vlečku.

Najednou se mi nechtělo splývat s davem, nebavilo mě být šedou myškou. Potřebovala jsem zářit a hýřit barvami. Odmítla jsem se nechat rozptylovat obavami, zda na podobné výstřednosti nejsem už stará, zda to není pominutí smyslů, kterého budu litovat, zda se dobrovolně nepasuji do role obecního blázna a zda jsem si za ty peníze raději neměla pořídit bytelné tepláky.

Sárí totiž není jen pruh látky. Sárí je magie. Sárí žije a dýchá a vypráví příběhy a když se k němu chováte hezky, přilne k vám jako přítulný domácí mazlíček. V sárí můžete snít a být nekonečně ženská, i když v něm třeba vytíráte podlahu nebo honíte děti po zahradě.

 

Sárí je cesta. Cesta, po které lze kráčet s rozkoší z každého kroku.

 

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Gabriela Chrastilová | úterý 16.3.2010 13:30 | karma článku: 24,54 | přečteno: 2657x
  • Další články autora

Gabriela Chrastilová

Být jako vakovlk

Onehda jsem zase u dopolední kávy (která je součástí složitého procesu ranní resuscitace) pročítala články na netu (byly doby, kdy jsem se oživovala četbou beletrie, ale od té doby, co mám děti, mi pomřelo značné množství mozkových buněk a moje záliby se poněkud zjednodušily). A narazila jsem na jeden poměrně zajímavý o vymřelých živočišných druzích (chudáci, co dopadli stejně jako ty moje neurony).

28.8.2011 v 8:00 | Karma: 14,29 | Přečteno: 1741x | Diskuse| Ostatní

Gabriela Chrastilová

Hlavně přirozeně

Poměrně často se setkávám názorem, že takzvaný „přirozený porod“ (a jeho ještě o mnoho zvrhlejší a nebezpečnější mutace domácí porod) je jakýmsi voláním po návratu do časů dávno minulých, že je aktivitou, která v moderní společnosti nemá své místo, a že je to prostě úplná pitomost chtít se vrátit do časů našich bab a prabáb, odkázaných při slehnutí toliko na pomoc bab (porodních).

17.8.2011 v 16:44 | Karma: 13,74 | Přečteno: 1844x | Diskuse| Ostatní

Gabriela Chrastilová

Jak se budu jmenovat?

Je tomu již třiatřicet let, co moje máti vybírala jméno pro svoje očekávané dítě. Rodinná historka traduje, že maminka byla celé těhotenství přesvědčená, že pod srdcem nosí miminko mužského pohlaví. A tak se i její myšlenky točily kolem jmen pro chlapce. Měla jsem být Ondřej nebo Filip. Maminka byla natolik soustředěná na očekávaného syna, že z hlavy úplně vytěsnila jinou možnost, tedy že by se jí narodila holčička.

16.8.2011 v 19:25 | Karma: 15,90 | Přečteno: 1791x | Diskuse| Ostatní

Gabriela Chrastilová

Jak jsem se (ne)stala spisovatelkou

Psaní je magie, stejně jako kterékoli jiné umění je to živá voda. A voda je zadarmo. Tak pijte. Pijte, co hrdlo ráčí. (Stehen King, O psaní).

6.7.2010 v 19:30 | Karma: 14,55 | Přečteno: 1627x | Diskuse| Ostatní

Gabriela Chrastilová

Bonding není bondage

Na první pohled vypadají obě slova podobně. Však se také značná část lidí, kterých jsem se ptala, zda se setkali s pojmem bonding, začala pýřit a mumlat cosi o úchylných sexuálních praktikách.

7.12.2009 v 9:10 | Karma: 16,52 | Přečteno: 3425x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie

3. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:43

Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve

6. května 2024  15:47,  aktualizováno  7.5

Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...

Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další

4. května 2024  17:40,  aktualizováno  21:09

Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...

Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů

4. května 2024

Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...

U Strakonic havarovalo několik aut, letí tam vrtulník. Silnice na Písek je zavřená

7. května 2024  17:49

U Strakonic na silnici I/4 havarovalo několik vozidel. Vozovka ve směru na Písek je kvůli havárii...

Izraelská armáda drží palestinskou stranu Rafáhu, v Egyptě se jedná o příměří

7. května 2024  7:44,  aktualizováno  17:23

Izraelská armáda v úterý zahájila operace ve východních částech Rafáhu na jihu Pásma Gazy. Obsadila...

Mezi extremisty stále dominuje takzvané antisystémové hnutí, tvrdí vnitro

7. května 2024  17:02

Dominance tzv. antisystémového hnutí na české extrémistické scéně přetrvává. Jeho představitelé...

Podnikatel myslel, že investuje. Podvodníci zatím vysáli z jeho účtů 20 milionů

7. května 2024  16:53

O 20 milionů korun přišel kvůli internetovým podvodníkům třiašedesátiletý muž z Hradecka. Podle...

Večerní parťák na koupací rituál: Vyhrajte balíček od sebamed Baby
Večerní parťák na koupací rituál: Vyhrajte balíček od sebamed Baby

Přebalit, vykoupat, umýt hlavu, pořádně promazat celé tělíčko... Skvělým parťákem pro takový večerní rituál je sebamed Baby. Sháníte-li jednoho...

  • Počet článků 27
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2722x
Matka, manželka, kynoložka, kočkomilka, buddhistka, sympatizantka normálního porodu, sáríholička, nadšená divačka bollywoodské kinematografie. Autorka knih pro maminky (Agáta a já, Eroika 2008) i pro ostatní lidi a ne-lidi (Smrtí život začíná, Jota 2010). Spoluautorka knihy Bonding - porodní radost (DharmaGaia, 2011).
Publikuji i články pro časopisy (Máma a já, Děti a my) a zahlcuji Síť.
Více čtení o mně a ode mě na www.gaurichrastilova.cz