Gaurí Chrastilová
Být jako vakovlk
Onehda jsem zase u dopolední kávy (která je součástí složitého procesu ranní resuscitace) pročítala články na netu (byly doby, kdy jsem se oživovala četbou beletrie, ale od té doby, co mám děti, mi pomřelo značné množství mozkových buněk a moje záliby se poněkud zjednodušily). A narazila jsem na jeden poměrně zajímavý o vymřelých živočišných druzích (chudáci, co dopadli stejně jako ty moje neurony).
Gaurí Chrastilová
Hlavně přirozeně
Poměrně často se setkávám názorem, že takzvaný „přirozený porod“ (a jeho ještě o mnoho zvrhlejší a nebezpečnější mutace domácí porod) je jakýmsi voláním po návratu do časů dávno minulých, že je aktivitou, která v moderní společnosti nemá své místo, a že je to prostě úplná pitomost chtít se vrátit do časů našich bab a prabáb, odkázaných při slehnutí toliko na pomoc bab (porodních).
Gaurí Chrastilová
Jak se budu jmenovat?
Je tomu již třiatřicet let, co moje máti vybírala jméno pro svoje očekávané dítě. Rodinná historka traduje, že maminka byla celé těhotenství přesvědčená, že pod srdcem nosí miminko mužského pohlaví. A tak se i její myšlenky točily kolem jmen pro chlapce. Měla jsem být Ondřej nebo Filip. Maminka byla natolik soustředěná na očekávaného syna, že z hlavy úplně vytěsnila jinou možnost, tedy že by se jí narodila holčička.
Gaurí Chrastilová
Jak jsem se (ne)stala spisovatelkou
Psaní je magie, stejně jako kterékoli jiné umění je to živá voda. A voda je zadarmo. Tak pijte. Pijte, co hrdlo ráčí. (Stehen King, O psaní).
Gaurí Chrastilová
Pět metrů krásy
Jsem nepoučitelná. Sotva jsem se zbavila šátku na nošení dětí a spolu i s ním nutnosti šktrit se na pruhu látky, začala jsem koketovat s myšlenkou na další zavinování do pruhu textilie.
Gaurí Chrastilová
Bonding není bondage
Na první pohled vypadají obě slova podobně. Však se také značná část lidí, kterých jsem se ptala, zda se setkali s pojmem bonding, začala pýřit a mumlat cosi o úchylných sexuálních praktikách.
Gaurí Chrastilová
Jsem alternativní ženština?
Vždycky jsem se distancovala od zařazení do podmnožiny jurodivých dam v batikovaném hávu. Po přečtení článku kolegyně blogerky Karímy Sadio http://sadio.blog.idnes.cz/c/112184/Holky-alternativky.html jsem zjistila, že se musím postavit pravdě čelem. Nezáleží na tom, co si o sobě myslím. V očích většinové společnosti jsem prostě divná.
Gaurí Chrastilová
Pohádky s příchutí exotického koření
Rozhodně to nebyla láska na první pohled. Při našem prvním setkání mě na několik dalších let odradil. Byl afektovaný, vyjadřoval se ve stokrát omletých frázích. Iritoval mě svou zálibou v jasných barvách. V tom, jak sebevědomě kombinoval oranžovou s růžovou.
Gaurí Chrastilová
Přeměna
Stmívání pro starší a pokročilé (nebo pro sadomasochisty-začátečníky). Povídka s hrdiny mého dosud nevydaného románu.
Gaurí Chrastilová
Čím chci být, až budu velká
Nedávno jsem vyplňovala jakýsi dotazník. Otázky byly snadné, nešlo o test inteligence či znalostí. Přesto jsem se u jedné kolonky zarazila a nevěděla jsem, co vyplnit. Stálo tam: „zaměstnání". Po usilovném přemýšlení jsem nakonec váhavě napsala obligátní zkratku RD. Rodičovská dovolená.
Gaurí Chrastilová
Co budu dělat, až moje prsa budou zase jen moje?
Dosud jsem se nepovažovala za matku, pro kterou je prolaktin oblíbenou drogou. Kojila jsem obě dcery spíše z praktických důvodů. Mateřské mléko je vždycky po ruce, má tu správnou teplotu i chuť. Navíc je šité konzumentovi přímo na míru, má optimální složení a celkově je to ideální strava navržená přímo Matkou přírodou.
Gaurí Chrastilová
O kočkách a mateřské lásce
Budeme mít kotě. Nebude to náš první a jak nás znám ani náš poslední přírůstek do smečky zvířat, s nimiž sdílíme domácnost. Přesto zažíváme něco nového. Na rozdíl do našich stávajících chlupatých kamarádek, mourovatý kocourek s bílými ponožkami se narodil kočce mojí kamarádky. A díky tomu se můžu těšit s kočičím miminem už od chvíle, co ještě nevypadalo jako komická miniatura kočkovité šelmy, ale spíše jako mrňavá nanicovatá modrooká myš.
Gaurí Chrastilová
Magický experiment
Povídka o zuřivých malých psech, okouzlujích učitelích magie a jednom experimentu, co se zvrhnul...
Gaurí Chrastilová
Hypochondrova zhouba
Vždycky jsem byla hypochondr. Stonání mám z dětství spojené s příjemnými okamžiky, kdy ležím ve své posteli, obklopena hrnky s čajem, sirupy na kašel, talířky s ovocem a pochutinami všeho druhu, knihami, časopisy a hračkami.
Gaurí Chrastilová
Jsem sociální idiot
Jedna moje vlídná kamarádka tomuto stavu říká „roztržitá intelektuálka". Ale já vím své. Jsem mimoň.
Gaurí Chrastilová
Minulý život
Určitě něco bylo. Život před životem s našimi dětmi... Marně se snažím nahlédnout přes šedavou clonu sklerózy a vybavit si nějaké detaily.
Gaurí Chrastilová
Po kom ty děti jsou?
Podobná otázka mě napadla nedávno. Omývala jsem právě radostně jásajícímu miminku zadnici pod tekoucím proudem vody, když se mezi dveřmi koupelny zjevila prvorozená, jež si do té doby nadprůměrně tiše a klidně vystřihovala u svého stolečku ze Sluníčka vláčky.
Gaurí Chrastilová
Když odejde přítel
Bolí to. Přítel je přítel. Bez ohledu na to, že má čtyři nohy a teplý kožíšek na zimu i léto.
Gaurí Chrastilová
Jak mě zprznil Vinnetou
Aneb raději jsem neměla ten román číst ...
Gaurí Chrastilová
Co všechno jste chtěli vědět o porodu doma a báli jste se zeptat
Nechtěně se stávám mluvčí celé početné skupiny českých „domarodiček“, neboli žen plánovaně porodivších doma. Nemám tuto pozici ráda. Vážně ne. Připadám si v ní nepatřičně. Nedokáži mluvit za celý názorový tábor příznivců přirozeného porodu. A ani nemůžu.
následující |
Počet článků 27 | Celková karma 0.00 | Průměrná čtenost 2722 |